Praha - Roli politického plakátu zkoumá výstava pražského Centra současného umění DOX. V roce stého výročí začátku první světové války se snaží ukázat součinnost média propagandy s poselstvím dominantních ideologií 20. století. Zaznamenává vliv plakátu od válek až po českou prezidentskou volbu.
Instalace výstavy je chronologická, ukazuje období let 1914–2014. „Plakát jako nástroj propagandy má svůj počátek v první světové válce, kdy stát začal používat toto médium, aby pro válku získal podporu veřejnosti,“ vysvětluje kurátor Jaroslav Anděl. „Časová posloupnost expozice zkoumá, odkud jsme přišli do situace, ve které se právě nacházíme.“
V deseti oddílech tak výstava prochází přes oba světové konflikty, které určily dynamiku celého 20. století, a zároveň přes důležitá období rozvoje totalitních režimů, osvobození, studené války a kolapsu komunismu. V závěru dochází k událostem 11. září a aktuální reflexi určené krizemi a protesty.
„Současnou nejistotu ve společnosti provázejí pokusy politických oportunistů oživovat některé myšlenky ideologií minulosti, třeba rasismu a fašismu, nebo tendence státu potlačovat demokratické principy, například v jeho snaze sledovat a kontrolovat své občany,“ popisuje Anděl.
Přestože vedle sebe ve válečných sekcích visí plakáty národností z opačných stran konfliktů, témata jsou si podobná – mobilizace obyvatel, útok na city, dehumanizace nepřítele. Charakteristiky plakátů se opakují i přes jednadvacetiletý rozestup mezi válkami.
Meziválečné období pak symbolizují v Evropě dva póly – na jedné straně rozvoj filmu, Sokola a společenského života („Terasy Barrandov – za Prahou a přece v Praze“), na straně druhé pokračování politických rozporů vzešlých z první světové války. Symbolicky to ukazuje plakát, na kterém je střední třída drcena dvěma mlýnskými kameny – červený kámen značí komunismus, černý pak krajní pravici.
Rozpory a rychlé změny prochází i všemi dalšími sekcemi. Přátelství Stalina s Churchillem vzápětí vystřídá studená válka a soupeření Ameriky a Sovětského svazu. Gagarin proti Armstrongovi, tržní versus řízené socialistické hospodářství. Přes zásadní názorové rozdíly byly ale postupy na plakátech podobné.
„Západní a východní plakáty zobrazovaly stejná témata, k nimž patřily armáda, technický pokrok, sport, boj o vliv v rozvojových zemích, dodržování lidských práv,“ vypočítává Jaroslav Anděl.
Mezi soupeřením velmocí rozdělených Churchillovým výrazem „železná opona“ lze z plakátů vyčíst i proměny uvnitř jednotlivých společností. Americká „květinová“ generace ostře reagovala na válku ve Vietnamu („Fuck Authority“) a oslavovala sexuální osvobození, v 80. letech pak plakáty kritizovaly Reaganův laxní přístup k rozšíření AIDS („AIDSGATE – This Political Scandal Must Be Investigated!“).
Do 21. století vkročila Amerika a celý svět šokem – teroristickým útokem v New Yorku. Boj proti terorismu (zažitý termín War on terror) zprvu vzbudil celosvětovou vlnu sympatií, následné americké invaze do Iráku a Afghánistánu ale vyvolaly řadu protestů a demonstrací. Plakáty často provokovaly mnohoznačnými sděleními, třeba nápisem „Explosive Ideas“ doprovázejícím obraz hořících Dvojčat.
Výstava v Doxu přináší originální procházku po historii posledních sta let. Plakáty jako všudypřítomné médium vnímají postup formování společnosti a zastoupení opačných názorových stran nabízí rozdílné propagandistické interpretace zásadních událostí 20. a 21. století.
Plakát v souboji ideologií 1914–2014. Do 19. května 2014. Centrum současného umění Dox. Kurátor: Jaroslav Anděl
