Praha - Jméno Rudolfa Volrába neřekne nic ani mnohých z těch, kteří se o české umění zajímají. Přitom je Volráb důležitou postavou výtvarné scény 60. let. Jeho radikální, nekonvenční a až iritující práce s barvou byla ve své době zcela ojedinělá. K tichému zapomnění přispělo zejména to, že za svého života měl jen jedinou výstavu a zemřel v pouhých šestatřiceti letech.
Dluh se nyní snaží mazat Národní galerie, která ve Veletržním paláci otevřela malíři první velkou výstavu po jeho smrti v roce 1969. Galerie tím pokračuje v zpřístupňování méně známých českých autorů druhé poloviny 20. století – v minulém roce představila veřejnosti třeba Jana Kotíka nebo Jana Křížka.
„Retrospektivní výstava Barevný neklid dokazuje, že příběh českých dějin umění není zdaleka uzavřen, naopak, že stále je možné přicházet s překvapivými a nečekanými objevy,“ připomíná kurátora Helena Musilová.
Rudolf Volráb je pozoruhodný především svou radikální prací s barvou, čímž mezi tehdejší generací zcela vyčníval. Výraznými tóny se dralo ven na plátno malířovo intenzivní napětí.
„Nečekaně barevná, provokující díla plná vnitřní dynamiky a pohybu odkazují k fascinaci a téměř obsesivnímu ohledávání těla a jeho detailů,“ vysvětluje kurátorka. „Často jsou převedené do univerzálně srozumitelných symbolů, jež lze chápat jako autorovu reflexi archetypální duality mužského a ženského principu.“
Autor stavěl na základech získaných studiem sklářského výtvarnictví v ateliéru Josefa Kaplického, který podporoval otevřenost vůči různým technikám a materiálům. Volráb se naučil tvořit s tekutými sklářskými barvami a odkazem jeho studia je i pozdější práce s prostorem.
„Postupně se vyvazoval z dvourozměrné plochy obrazu a různými metodami – prořezáváním, vrstvením, deformováním – začal vytvářet prostorové objekty,“ komentuje vývoj kurátorka Helena Musilová. „Figura v nich zůstává přítomná už jenom v latentní podobě, nicméně přesto právě tyto práce mají silný fyzický charakter.“
Dílem Rudolfa Volrába prostupuje touha nenechat se ničím a nikým spoutat. Autor tvořil ve vnitřní tenzi a s ohromnými emocemi. Neustále se posouval dopředu, živě reagoval třeba na americký pop art. Kvůli tragické smrti už ale řadu dalších naznačených nápadů rozvinout nemohl.
Výstavu Barevný neklid, která je ve Veletržním paláci otevřená do 25. května 2014, doprovází vydání Volrábovy první souborné monografie.
Rudolf Volráb (1933–1969): Barevný neklid. Národní galerie v Praze. Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7. Kurátoři: Helena Musilová, Jaroslav Bárta (ext.). Do 25. května.
