Hlavní roli ve filmu, který tento čtvrtek začnou promítat kina, ztvárnil Leonardo DiCaprio. Jako prosťáček mdlého intelektu Ernest Burkhart se po první světové válce vrací do USA ke svému strýci. A tak jako ve vrcholném snímku pozdní Scorseseho tvorby Vlk z Wall Street opět hraje někoho, kdo má velmi rád peníze.
Zatímco tehdy ztvárnil "byznysmena" svůdně i znepokojivě bruslícího na hraně zákona a morálky uprostřed dekadentního finančnického světa, nyní se etikou netrápí z jiných důvodů. Jak ukazují úvodní scény Zabijáků z pracovny strýce Williama Halea, lokální veličiny přezdívané King, nedovtípivý Ernest slova jako etika nemá ve slovníku. Neboť nejspíš ani netuší, co je to slovník.
Už první herecké výměny mezi DiCapriem a osmdesátiletým Robertem De Nirem, který se zhostil role strýce, naznačují tajuplnou dynamiku, na níž Scorsese postavil svůj další velkolepý film pokoušející se uchopit krvavý kus amerických dějin.
Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou monumentální nejen tříapůlhodinovou stopáží, ale především ambicemi oživit a spojit řadu dominantních žánrů klasického Hollywoodu a vysochat z nich drama, které může sloužit jako pozoruhodně bolestivý předchůdce, doplněk i protipól Scorseseho posledního velkého díla Vlk z Wall Street.
Aby nedošlo k mýlce, tónem i způsobem vyprávění nemůže být rozdílnějších snímků. Zatímco Vlk byl v roce 2013 nekonečnou bláznivou jízdou, Zabijáci pozvolným ponorem do oklahomské komunity 20. let minulého století připomínají spíše režisérovy meditativnější historické počiny jako Mlčení.
Zápletka zprvu naznačuje žánr, kterému se Scorsese věnuje v průběhu celé kariéry: gangsterku. V městečku, kde vrtochy osudu postavily dobové zákonitosti na hlavu a bílí muži teď dělají šoféry movitým indiánům či indiánkám, se vrší jedno úmrtí za druhým. A jak Ernest začíná pronikat do toho, jak to zde chodí, zjišťuje, že oženit se s indiánkou je především výhodný byznys. Protože když ona zemře, manžel zdědí ropné bohatství. A smrt je v poslední době celkem běžnou součástí místního života, obzvlášť když se jí systematicky pomáhá.
Martin Scorsese opět umí sarkasticky glosovat události, které svou vyšinutostí patří spíše do říše fikce, a nikoli do reality, byť předlohou mu je skutečnost, zachycená v knize novináře Davida Granna - česky vyšla pod názvem Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI.
Jenže režisér se spoluscenáristou Ericem Rothem se nedrží investigativní linky či toho, jak do prošetřování tragédií vstupuje nedávno založená FBI. Odporně chladnokrevné zločiny se odehrávají v pozadí, jako by jejich hrůznou povahu potřebovali vytěsnit i jejich aktéři.
V centru pozornosti stojí nečekaně upřímný, melodramatický příběh Ernesta a jeho ženy Mollie z kmene Osedžů, kterou si vzal při vědomí toho, proč se místní běloši sezdávají se svými etnickými protějšky. Jenže kromě toho si ji prosťáček Ernest bral také z lásky.
Zabijákům rozkvetlého měsíce od prvních chvil vévodí opulentní herecké projevy DiCapria, který hraje muže, co neumí do pěti počítat, a De Nira, jenž ztělesnil dobrácky úlisného mafiána. Oba jsou ztělesněním ambivalentnosti; ten první, protože sám nerozumí světu kolem sebe, ten druhý, neboť musí hrát velké divadlo, v němž bude hlavou komunity i chladnokrevným kápem, který se neštítí ničeho.
Nakonec ale středobodem snímku zůstává mlčenlivá, nikoli však uťápnutá, naopak mnohdy rozhodná Mollie. Lily Gladstone ji ztvárnila jako opak obou protagonistů. V leckterých scénách projevuje takřka mateřskou trpělivost k manželovi, přestože s přibývající stopáží stále více tuší, na čem se podílí.
Scorsese "sepisuje" kroniku několika turbulentních let, jimž se přezdívalo Vláda teroru. Vzniká FBI, také se ale formuje takzvaný Druhý Klan, tedy druhé období Ku-klux-klanu. Optikou snímku jsou však v bílých kápích odění šiřitelé teorie o nadřazenosti bělochů jen dalším gangem, který překáží Williamu Haleovi, jeho příbuzenstvu a kumpánům v boji o vliv a moc.
I proto vyobrazené činy působí tak děsivě. Jejich motivací není rasová nesnášenlivost, ale peníze a moc.
Tomu odpovídá i vyobrazení úmrtí místních Osedžů. Tvůrci nejprve vyprávějí pomocí střípků z dějin vyvedených v milosrdné imitaci tehdejších filmových záběrů: tu a tam někdo na zápraží střelí manželku flintou do zad, což zpovzdálí sleduje černobílá kamera.
Scorsese s kameramanem Rodrigem Prietem a svou stálou spolupracovnicí, střihačkou Thelmou Schoonmaker, však osciluje mezi tímto odstupem a scénami, v nichž naopak dopady násilí vyobrazují enormně sugestivně. Neštítí se ničeho, při zvednutí mrtvoly v ohořelých troskách domu se odloupne půlka lebky i s masem - a kamera neuhýbá pohledem.
Podobné výjevy mají drtivý dopad nikoli kvůli explicitnosti, ale hlavně díky chytré výstavbě filmu a tomu, že podobné situace slouží jako kontrapunkt k až bezelstné love story, byť odsouzené k trudným koncům.
Brutalitu vražd navíc podtrhuje fakt, že byť oběťmi jsou příslušníci menšiny, jde o zištné, metodicky a chladnokrevně promyšlené, byť humpolácky provedené činy.
Scorsese vychází ze spíše průměrné knižní předlohy, která se věnuje hlavně vyšetřování agenta FBI. Přetváří ji však ve velkou americkou tragédii, která chce dosahovat romanopiseckých kvalit.
Byť stále dokáže zrežírovat uhrančivé a znepokojivé obrazy, což dokazují už první ritualizované výjevy, v nichž indiáni křepčí uprostřed gejzírů "černého zlata", nakonec režisér svůj velkolepý, ale zároveň intimní snímek přece jenom místy neudrží zcela v otěžích.
Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou obzvláště v poslední třetině až příliš velkou přehlídkou silných témat a hereckých schopností DiCapria i De Nira. Jde jistě o pozoruhodné výkony. Jenže jakkoli DiCapriův Ernest má být tou největší hádankou, protože nevíme, nakolik je prohnilý a nakolik "jen" hloupý či manipulovatelný, toto centrální etické dilema spíše padá s tím, jak je herce plné plátno.
Nepochybně jde o velký režijní návrat do formy a úctyhodný pokus, jak vyobrazit komplikovanou část historie. Scorsese si hraje s výrazovými prostředky tehdejší doby, ale nezabředne do nějaké zatěžkané starodávné estetiky, jako se to leckdy přihodí mladším filmařům, když se snaží pracovat s postupy předválečné kinematografie.
Přesto režisér nevypráví s takovou suverenitou jako ve svých vrcholných dílech včetně naposledy ve Vlkovi z Wall Street. Ústřední motivy nakonec předestírá publiku coby trochu rozpačité hádanky, které sice nemají jasnou odpověď, ale zároveň nezůstanou ústrojně skryté mezi řádky.
Jde o dílo plné rozporů a záměrných tenzí, lze v něm najít mnohé, nad čím přemítat. Třeba jak málo stačí k tomu, aby se ústřední hrdinkou stala stoicky klidná Mollie, která svou pouhou přítomností překoná "oscarově" vyhrocené výkony De Nira a DiCapria.
Mollie je obětí a zároveň nejsilnější postavou filmu. V její kamenné tváři se zračí postavení celého lidu, důstojnost i podivné pochopení pro manžela, jenž se jí před očima mění ve zrůdu, jakkoli není jasné, zda si to uvědomuje.
Jedinou a hlavní potíží Scorseseho posledního opusu zůstává, že se nad ním občas o něco lépe přemýšlí než se - navzdory mnoha nezapomenutelným scénám - prožívá.
Film
Zabijáci rozkvetlého měsíce
Režie: Martin Scorsese
CinemArt, česká premiéra 19. října.
